27.3.18

Jessabelle: V tváři démona

Originální název: Jesabelle
Země: USA
Rok: 2014

Jesabelle je jedním z filmů, u nichž není škoda jen to, že jeho název musel být v překladu dotažen vymyšleným dodatkem, ale i to, že vůbec vznikly. Tento film je totiž celkově slabý, ne moc povedený a vůbec nic by se nestalo, kdyby zůstal ležet v hlavě tvůrce.



Jessabelle a její přítel mají nehodu, přítel zemře, ona přijde o dítě a než se jí zahojí nejhorší zranění, je upoutána na vozík. Protože se o sebe sama nedokáže pořádně postarat a nezbyly jí peníze, musí o pomoc požádat otce. Přestože se jí po smrti matky vzdal a žije v osamělém a ne zrovna přívětivém domě v bažinné Lousianě. Nebyla by to tak veselá rekonvalescence už kvůli tomu. Ale hned první noc se jí rovnou zdá, že vidí něco ještě podivnějšího než otcův staromládenecký nepořádek a špatné vzpomínky. Nebo to vlastně jsou vzpomínky? Najde totiž videokazety, které jí natočila matka, když zjistila, že umírá. A na nich jí četla z karet s tvrzením, že všechno, co z nich vyčte, se splní. Akorát, že Jesabelle je úplně jiná, než jí matka předpoví.


Jesabelle si tedy myslí, že matka nebyla zase tak dobrá kartářka, jak říká. Potom se ale ukáže, že vyvěštila, že u Jesabelle bude jakási zlomená žena, která ji v otcově domě nechce, protože má prý být její. A její otec o tom odmítá mluvit, rozčílí se, zakáže jí kazety sledovat s tvrzením, že její matka byla bláznivá, a dokonce jí zabaví kolečkové křeslo. Jesabelle by to možná byla schopná i přejít, ale proč se chová tak zarputile? A proč se jí začnou zdát divné sny o podivných rituálech voodoo? Je to stále jen trauma z nehody? A proč začne po nocích opravdu vídat podivnou zlomenou postavu?


Podle dalších informací, které zjistí z dalších nahrávek, které otec nenašel, obě přítomné ženy v domě jsou Jesabelle. Jedna z nich je prý vnitřní démon, zlomená dívka, která se měla začít objevovat poté, co měla Jesabelle nějakou vážnou nehodu. Jenže divné zážitky nepřestávají a naopak se stupňují. Opravdu je to jen vnitřní démon, jehož její matka předpověděla? Nebo se za bytostí v domě skrývá něco jiného? A mluvila její matka vůbec k ní? Co když to byla předpověď pro jinou Jesabelle? Co když se dostane až na ostrůvek za domem, ke kterému ji neustále něco táhne? Co když tam objeví odpověď na matčiny podivné výkřiky, že už je dávno mrtvá?


Samotná zápletka tak nemusí být špatná a námět by šel zpracovat dobrým způsobem. Ale na tomto zpracování se mi pár věcí nelíbí. Především herečka Jesabelle byla... nesympatická, její mimika byla mimo. Většinou jsem netušila, co se svým výrazem snaží říct, a většinou vypadal skoro nezúčastněně. Jako když se snažíte utnout trapný rozhovor s náhodným spolucestujícím. Připadalo mi, že se prakticky nonstop cítí nepříjemně a že distanc je ten jediný výraz, který zvládá. Že netuší, jak se tvářit. Nebo že je trochu retardovaná. Chvílemi jsem měla i pocit, že ze všeho nejvíc by se její výrazy a pohledy hodily pro situaci, kdy rodiče sjednali mladé dívce svatbu s olezlým padesátníkem a ona jen čeká, co z něj vypadne a kdy se jí dotkne, ale není vyloženě vyděšená. Vlastně když nad tím tak přemýšlím, ono to občas sedí. Pocit, že s jejím otcem jsou dva lidé, kteří jsou víceméně nuceni spolu být a moc jim to nejde, ale vzájemně doufají, že to nějak vyjde, protože jsou příbuzní. Problém ale je, že ona se tak tváří v každé scéně, podivně špulí rty a to není dobré hraní. Nepřesvědčila mě.


Také si myslím, že všechny ty podivné obřady voodoo a kletby byly zbytečné. Hlavní kostra mohla zůstat a duch snažící se vystrnadit dívku, která převzala její život, mohl existovat i bez ní. I přes účelně zvolené prostředí působily trochu nadbytečně a i i bez těchto obřadů se našlo pár docela dobře strašidelných momentů Nebo opakující se motiv temné vody určitě fungoval. Docela silná mi přišla i scéna, kdy Jesabelle sledovala uhoření otce, aniž by mohla fyzicky cokoli udělat, a to ne proto, že by jí bránila nějaká nadpřirozená síla, ale prostě proto, že nemohla chodit.


Problém ovšem zase je, že mi to bylo jedno. S postavou otce si divák nemohl vytvořit žádný vztah, to jeho scény nakonec neumožnily, naopak ho vnímal celkem negativně, a z přístupu k Jesabelle k němu také nevyzařoval vztah. Byli skoro cizí a bylo to znát. Tak proč se o něj zajímat. Jeho smrt tu hrála čistě jen jako prostředek, jak děj posunout dál a zbavit se postavy, která brání v odhalení záhady a která tímto jednáním na začátku právě jen měla navodit dojem, že nějaká záhada je.


A nakonec v závěru znělo hrozně hloupě, když "Jesabelle" shrnula, co se stalo v době porodu přeludu její "matky". Znělo to hrozně uměle a navíc to divák už dávno pochopil. Nemuseli to napřímo vyzvonit, aby nebylo pochyb. Není nutné automaticky podceňovat chápavost a tak znatelně tím rušit plynulost a skoro až bořit čtvrtou stěnu. Protože že to bylo sdělení pro diváka a ne potřebné v ději, není pochyb.


Líbilo se mi, že se brzy ukázalo, že jde o záhadu, která zapustila kořeny už před narozením Jesabelle. Že jde o nějakou ženu, ducha, který chce Jesabelle dostat z domu, a tak známe rámec té záhady, můžeme přemýšlet, co se děje, a hledat náznaky. Navíc se mi hodně líbí, že se značnou část filmu domníváme, že nějaká entita nebo "vnitřní démon" usiluje o život Jesabelle, přesně jak předpověděla její matka - vídá toho démona zlomeného po děsivé nehodě, kdy je sama ve špatném stavu. A ostatní části předpovědi jako strašná smrt a spousta vody jsou jen omáčka, kterou netrefila. Ale pak se pomalu odkryje hlubší tajemství, kvůli kterému otec reagoval tak, jak reagoval, a dvě Jesabelle začnou dávat smysl, přičemž ne ten ohraný dvojčecí. A opravdu se mi líbí, že "začneš vídat zlomenou dívku po děsivé nehodě" může mít ještě doslova opačný výklad a naprosto přehodit, která je vlastně tou obětí a která tou, která se snaží, byť nevědomky, ukrást život Jesabelle. Něco trochu podobného jsme viděli už v Ti druzí, a to se mi taky líbilo.


Jenže co naplat, tohle nebyli Ti druzí. Tohle nebyl dobrý přelomový snímek. Tohle byl nevýrazný snímek s nepřesvědčivou protagonistkou a nejasnou myšlenkou. Vážně, co bylo myšlenkou? Že máte udeřit na rodiče, jestli kolem vašeho narození nespáchali zločin, za který budou jednou chtít zabít vás, i když jste to mohli ovlivnit asi jako sousedovic kocour? Že logická nevina a život bílé holky komunitu z lousianských bažin nezajímá?


Foto: IMDb

Mé hodnocení:

4 komentáře:

  1. Tohle jsem kdysi viděla. Nevzpomněla bych si na to, nebýt toho článku. Stálo to za prd. Pamatuju si, že jsem si tehdy říkala, jak tohle mohli vůbec pustit do kin a myslet to vážně...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ono to bylo v kině? Já to viděla poprvé loni stažené a je fakt, že nevím, jestli se trailery dělají i pro filmy, které nejdou do kin, ale tohle do kina? Vždyť to bylo tak mdlý a nelákavý...

      Vymazat
  2. Jo, pamatuju si plakáty na Zličíně, když jsme tam na něčem byly. Už si vůbec nevybavuju, co to sakra bylo... No, ale kromě týhle ptákoviny tam strašila ješte Ouija nebo něco podobně nemožnýho.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ouija je snad ještě horší, to jsem strhala oba dva díly. Tyhle kousky jsou opravdu, opravdu zlé.

      Vymazat