11.10.14

Carol Gaskin - Tajemné labyrinty

Originální název: The Master of Mazes
Rok vydání: 1985
Český překlad: 2005

I v Tajemných labyrintech, třetím díle série Nekonečné příběhy, se čtenář ocitá v Zapomenutém lese, kde ho čeká dobrodružství plné vlastního rozhodování, kudy se příběh bude ubírat a zda skončí dobře nebo špatně. A pozor, teď už nejde jen o samotného čtenáře, který se vyprávěním prostřednictvím druhé osoby vtělí do hlavní postavy, ale i o jeho nejlepšího přítele.

Prací Lina Trislera je sběr lahodných trislí a jejich výměna za zboží s trpaslíky. Je to práce náročná, takže trisleři nemají příliš času na osobní život, ale Lin má štěstí. Našel si přítele Rudolista - zvláštní přátelské zvíře, jež sice neumí mluvit, ale je věrné a dokáže vyčenichat nejlepší trisle. Nyní s ním míří do Mrazivého lesa, posledního místa, kde by mohl po velké neúrodě nějaké vzácné plody najít. Moc se mu tam nelíbí,  les má špatnou pověst a navíc narazí na obrovské neznámém panství, kam se Rudolist zaběhne. Linovi tak nezbývá nic jiného, než se potají vloupat za ním na panství Pána Labyrintů a zde si vybrat, jestli se pokusí svého přítele najít v rozlehlých zahradách nebo vstoupí přímo do zámku.

Tím ale všechno jen začíná. Lin každou chvilku narazí na novou překážku, na novou hádanku a nový labyrint, ve kterých si očividně zámecký pán libuje, a musí se stále rozhodovat, kterým směrem se vydá a co udělá. Místo je pro něj neznámé, má strach o Rudolista, který není stejně chytrý jako člověk a snadno by se mu mohlo něco stát, a zdá se mu, že mnoho věcí zde skrývá svá tajemství a může ho ohrozit. Je tak třeba pečlivě volit, zda projít sám tajnými dveřmi nebo sledovat svého dvojníka, jestli si svítit svíčkou nebo lucernou, zda důvěřovat různým bytostem, které se v labyrintech objeví, nebo se jim vyhýbat, nebo třeba čím si značit cestu a jak si vykládat nejrůznější nastrčené nápovědy.

Vybírat je přitom třeba velmi moudře, protože nejen, že není jisté, zda Lin svého přítele nalezne, ale mohl by beznadějně zabloudit, mohl by strávit na rozlehlých pozemcích celé roky, stát se obětí rozzuřených mravenců či samotného zlého pána labyrintů a třeba zůstat jako jeho nový exponát. Také ale může dojít k mnoha šťastným koncům, jako je seznámení s Byrinem, veselým a milým zámeckým pánem, který mu dovolí chodit ho dál navštěvovat, poznání, že nešlo o nic nebezpečného, ale o příjemné dobrodružství s hádankami, rychlé prohledání zámku a šťastné nalezení přítele, nebo třeba dokonce odhalení všech tajemství a stvoření nového pána labyrintů - Lina. Možností je tu opravdu dost, asi nejvíc ze všech knih, a pravděpodobnost, že čtenář dojde k dobrému konci, je stejná, jako že pohoří.

Celá kniha je navíc kromě nutnosti vybrat si cestu a přemýšlet, kam může vést, také oživena různými hádankami, které mají sloužit jako nápovědy pro Lina, a lze narazit i na nejrůznější stvoření nebo oživlé rostliny, které mohou představovat jak spojence, tak smrtelné nepřátele. A to, dohromady s nutností nejen zachránit sebe, ale ještě nejlepšího přítele, je další pokrok v sérii a další originální prvek. Plus na mě na rozdíl od předchozího dílu - Zakázané věže - působí o dost optimističtěji, protože tu existuje sice dost špatných konců, ale ty dobré jsou zase takové milé a dětské. Lin projde bludištěm a tam ho čeká usměvavý pán, jenž ho pochválí a pozve na další návštěvu nebo mu daruje velkou zásobu trislí, nebo ho začne učit jak stavět labyrinty, a takových vyústění se dá projít docela dost. Samozřejmě však pořád vedle smrti nebo zakletí, což to vyvažuje.


Mé hodnocení:


Žádné komentáře:

Okomentovat