14.11.12

A co novej kanál, šéfe? Ať jsme oridižnélní!

Ono jich je totiž strašně málo a je přece ještě tolik směrů, kudy se vydat a co vysílat!

Nejdřív na odlehčení malá příhoda z dnešního odpoledne.
Vyrazila jsem nakoupit, a když opouštím kolej, vidím, jak z kontejneru došlehávají plameny a nějací kluci tam nosí kýble s vodou. Z kontextu jsem pochopila, že jeden žáček základoškoláček cosi vhodil dovnitř a kontejner nám přímo před kolejí zapálil. Seběhlo se tedy pár lidí, někteří hasili a ten žáček, když se pokusil jedním kýblem přispět, hezky plný mu spadl dovnitř, když se urvalo ucho. Vážně smolař. Navíc už jeli hasiči, a ještě když jsem šla zpátky, tak vše vyřizovali. Musela jsem se ale docela smát, protože ten kluk tam nejspíš předváděl úžasné věci, když byl okolostojícími nazván chodící katastrofa.

Ale zpátky k televizi.
Ne, nesedejte si k ní!

Já už jí pár let nemám. Tedy u nás doma máme celkem tři, ale z toho fungují dvě pro vysílání a ta moje jen na DVD. Tedy fungovala, protože DVD se rozbilo, a tak mi teď jen stojí ve stěně a černě mlčí. Jako bubák. Velký stříbrný bachratý bubák. Měla bych ji už konečně odnést. Přesto ale samozřejmě občas něco zaslechnu, a když jdu kolem těch funkčních, tak vidím, co zrovna vysílají či na co se ostatní členové domácnosti koukají.

Neříkám, že filmy a seriály nesleduji. Sleduji, ale dle svého výběru a na internetu, protože většina... ehm... ani jeden v televizi stejně nevysílají, a když ano, ne tu nejnovější řadu, na kterou já koukám. Ono se zase blíží zápočtové a zkouškové, takže se intenzita sledování seriálů, jako u každého správného studenta, prudce zvyšuje. (Třeba teď jsem najela na Grimma a je perfektní. Taky čekám na přeložení titulků k Primeval: New World, AHS Asylum a zítra stahuji Arrow. TVD jsem už vzdala a Dextera sleduji pouze od sedmé řady, ale i to se počítá.)

Ale také jsem si přečetla, že se brzy spustí nový televizní kanál, jenž má vysílat dechovku, country a teleshopping. Proč ne, teleshopping kdysi dávno býval má ranní víkendová zábava a s bratrem jsme se nechávali oslňovat pleší slovutného Horsta Fuchse, který se dokáže ochránit nejen před výkaly holubů, ale i před diabolkami ze vzduchovky jen díky super luxu, jenž rozmixuje i beton a vyčistí nejodolnější skvrny jedním tahem, nebo se mohli potrhat, když se pomocnice světově proslulého kuchaře, o němž nikdo v životě neslyšel, divila, že je ta miska opravdu skleněná! No vážně! Skleněná!

Ale na to není třeba otevírat speciální kanál, existuje jich plno a nějaký ten teleshopping se vysílá skoro na všech. Asi jich je ale málo, protože se otevře další. A rovnou s dechovkou, patrně, aby si mohli důchodci, při objednávání superluxusního zboží, něco hezkého poslechnout.

Navíc mám pocit, že televize už dávno není hlavní médium. Samozřejmě, spousta lidí na tu bednu tupě čumí, ať tam běží cokoli. Div, že ještě v obličejích nemají vypálený sexy odstín Raye Korantenga, na tílku vyzářený nápis Ulice a křesla promáčená dávkou emocí z Ordinace za růžovými brýlemi, ale ty nechme být, těm už nic nepomůže. Navíc myslím, že čím mladší generace, tím méně času nebo chuti (nebo tím více mozkové hmoty) má k tomu, nestravovat pomeje(ho). Dělají jiné stupidity, ale jinde než před obrazovkou. Nebo je to alespoň mé ateisticky zbožné přání.

Čím mladší generace, tím víc se soustředí na internet, a pokud televizní vysílání, tak jen určité pořady nebo určité kanály. Možná i to je ale jedna z příčiny. Ty televize zase nejsou tak blbé. Možná jedna nebo dvě, ale i tyhle dvě největší blbé televize si stvořily další vysílání, a tam cpou to, na co se dle jejich mínění lidé nejvíc dívají.

Mají pravdu. Simpsonovi, populární sitcomy, spousta seriálů pro mládež s teď hodně letícími nadpřirozenými bytostmi, Dexter, kriminálky, seriály ze středních škol, osvědčené klasiky, efektní hollywoodské filmy, jasně, taky něco z toho sleduju, proč ne. Ale proč přesně tohle je naskládané do jednoho programu vedle druhého, takže nakonec z toho nic převratného není? Když to nestihnu na téhle televizi, za měsíc to dávají na druhé. A o tři hodiny později na třetí, i když třeba slovensky. A o týden později to nasadí na čtvrté, protože jinde se to osvědčilo.

Možná fajn, kdyby si každá televize udělala jeden kanál, kde bude nahánět diváky peckami, a k tomu další kanál, kde si vysílá svou tvorbu a svou klasiku (nemluvím teď o kvalitě české filmové tvorby za posledních deset a více let). Jenže ne. Ony k tomu vznikají další a další kanály. Další specializované kanály prakticky o tom samém, jenže aby to nebylo moc okaté, nemůže to být to samé zas v tak krátkém časovém úseku. Takže to prokládají novinkami, často pochybného charakteru. A proto krom obvyklé žumpy a krom obvyklých reklamních bloků občas přerušených pořadem, může už i Eva a Vašek zpííívat své cááájdákýý a Vlastík Plamínek dosahovat štěněčí nirvány.

Já nevím, jak dlouho to potrvá, než si stoupne před kameru vedle těchto velikánů i Miládka Vopršálková, aby za dramatické hudby líčila, jak přesadit macešky. Moc dlouho ale asi ne, protože vysílat už může patrně kdekdo a kdeco, zvlášť když každý na kvalitu televizí nadává, takže na ní tak jako tak nesejde, mladí (ti, kteří mohou svou hlavu i potopit pod vodou) se na televizi už většinou nedívají, rozhodně ne tak, jak by si ředitelé přáli, nebo vůbec, protože mají radši aktivnější zábavu, omílá se pořád totéž, popřípadě se krade, pardon, kupuje licence na to, co vysílali jinde.

Mně se zdá celkem logické, že přímo úměrně s tím, kolik televizí vznikne, se sníží počet diváků. Vždyť když bude mít například osm diváků k dispozici osm programů, a každý se bude chtít dívat na něco jiného, každý program sežene jednoho diváka. Ale když osm diváků bude mít k dispozici dvacet programů, bude minimálně dvanáct programů, které nebude sledovat nikdo. A ač jsou obě čísla v reálu mnohem vyšší, princip je stejný. A když vezmu v potaz ještě to, že málokdy jde najít něco, co už dávno neběželo jinde, nebo co nemá nálepku český seriál ze života, kdy se chce člověku zvracet a ihned přijmout klidně i ugandskou národnost, jen to vidí, a taky to, že kdekdo má doma satelit, který mu umožní sledovat vysílání z různých koutů světa (svého času jsem koukala na MTV, BBC, CNN a Al jazeeru) televize mi přestávají dávat smysl úplně.

Já vím, že seriály, i ty, co sleduju já, produkují televize. A že bez nich by byla spousta filmů, ale seriály ne. Jenže na cizí seriály, které mají nepřeberně námětů ze všech možných žánrů, jež můžou diváka zajímat od studentů ujetý střední školy až po zombíky, se dívám na internetu bez reklam, bez dabingu a kdykoli chci, navíc mám široký výběr. A seriály, které produkuje naše země, bych nikdy v životě nevyhledávala. To skončilo už dávno. Ranč, Humoresky, Bylo nás pět, to už je všechno pryč a neznám nic, co by se dostalo na tuhle úroveň. Všechny jsou o tomtéž, není výběr, všude hrají stejní lidé. Akorát, že to místo na čísle 2 vysílají na čísle 43.
Nejsem samozřejmě jediná.

A stojí to za to, zřizovat kvůli tomu další televizní kanál? Stojí to za to, když tam občas ukážou auto, nahou ženskou, vtipnou upoutávku a táá jiiižní Moooraváá jeee jistě kráásnáá zeeem, když to stejně sklouzne, splaskne a ve finále splyne do jedné velké, beztvaré hmoty protékající kabelem, ze které si občas někdo upustí kohout a vyrve chuchvalec, ale stejně na to bude nadávat, s čímž jsou autoři smíření, a tak se o žádnou kvalitu už dávno nikdo nesnaží? Co takhle se vykašlat na další vysílání a dělat něco jiného?

Toliko k mému volnému plynutí myšlenek. Nemám ráda vysílání našich televizí a fakt nechápu, proč vznikají nové televizní kanály, když je to na jedno brdo. Ale ne Brdo. Protože do toho kopce by se ždímající vepříci v kožených křeslech nikdy nevysoukali. O tom to mělo být. Kam se mi myšlenky zatoulaly, to posuďte sami.


Žádné komentáře:

Okomentovat